ProtimluvFest 2026

studuje na Fakultě umění v Ostravě. Ve své poezii tematizuje tělo, otázky existence, surrealistické putování městem a kritiku společnosti. Publikoval v časopise Spiritus, vystupoval na akcích jako Měsíc autorského čtení, Literární suroviny či Harakiri. Má velmi rád hudbu, v progresivním a psychedelickém rocku nalézá inspiraci pro své umění.

je česká překladatelka a redaktorka. Přeložila mj. knihy autorů jako Philip Pullman, William Trevor, Salman Rushdie, Margaret Atwoodová, Peter Carey a další. Od roku 2021 spolupracuje s bosenským básníkem Adinem Ljucou na překladech děl nejen jeho, ale i dalších bosenských básníků. V roce 2023 společně publikovali výbor básní bosenského básníka Igora Klikovače nazvaný Váha a hieroglyfy.

pracoval jako knihovník ve Slovanské knihovně a vedoucí historického fondu v Národní technické knihovně v Praze. Publikoval básnické sbírky Hidžra (1996, 1998 a 2018) a Stalaktit (2015), ale i sbírky povídek. Z češtiny přeložil rozsáhlý výběr z tvorby Ivana Wernische, výbor z básnického díla Petra Hrušky nebo sbírky povídek Jana Balabána Možná že odcházíme a Jsme tady. Spolu s básníkem Miloradem Pejićem je jeden ze spoluzakladatelů nakladatelství Samizdat.

je rumunský básník, překladatel, esejista a vydavatel. Dosud uveřejnil devět básnických sbírek a výborů. Jeho knihy byly přeloženy do několika jazyků, včetně srbštiny, turečtiny, bulharštiny nebo řečtiny. V letech 2019–2023 vykonával funkci viceprezidenta rumunského PENklubu. Uspořádal a vydal několik básnických antologií, např. Ostnatý drát. Když střelba utichne mezi ruinami. Básníci válečné generace (2018). V letošním roce mu vychází v češtině rozsáhlý výbor v překladu Libuše Valentové pod názvem Někde v krajním bodě.

absolvovala v roce 1968 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor francouzština-rumunština, dále na téže fakultě do roku 1972 studovala italštinu. V letech 1980–2019 přednášela v Ústavu románských studí a na Katedře jihoslovanských a balkanistických studií FFUK dějiny rumunské literatury, historii a kulturu Rumunska a úvod do literární teorie. Autorsky se podílela na Slovníku spisovatelů – Rumunsko (Odeon 1984), je hlavní autorkou Slovníku rumunských spisovatelů (Libri 2001). Uveřejňuje studie týkající se moderní rumunské literatury, lidové slovesnosti a recepce rumunského písemnictví u nás. V Rumunsku publikuje v odborném tisku a je českou korespondentkou bukurešťského týdeníku România literară. Od roku 1991 působí jako jednatelka Česko-rumunské společnosti se sídlem v Praze. V letech 2005–2016 uspořádala ve spolupráci s Rumunským kulturním institutem pět mezinárodních rumunistických kolokvií. V českých časopisech a antologiích publikuje zejména překlady ze současné rumunské poezie.

patří mezi nejpřekládanější české prozaiky/čky, je držitelkou mnoha prestižních literárních cen (Magnesia Litera, Kniha Roku LN, Cena Jiřího Ortena, Cena Josefa Škvoreckého). Je autorkou nejen románů, mj. Paměť mojí babičce (2002, Macocha (2014), Stručné dějiny Hnutí (2018), Nejvyšší karta (2023), ale také divadelních her a scénářů. Mezi lety 2013–2017 provozovala v Praze Vršovicích bar Zenit, kde pořádala výstavy, koncerty a čtení. V současnosti pracuje na částečný úvazek jako zdravotní sestra na jednotce intenzivní péče. Víc na www.petrahulova.cz.

je jedním z předních českých hudebníků věnujících se hudební improvizaci a pravidelně v této oblasti spolupracující se zahraničními umělci jako interpret, vedoucí workshopů nebo organizátor koncertů. Jeho diskografie čítá na čtyřicet titulů vydaných na prestižních značkách jako Another Timbre, Mikroton, Corvo aj. Vystupoval na festivalech v Austrálii, Rakousku, Francii, Španělsku, Chorvatsku, Německu, Jižní Koreji, Rusku a mnoha dalších. Z domácích festivalů můžeme zmínit Ostravské dny, Alternativa, Vs.Interpretation, Expozice nové hudby aj. Je zakladatelem několika mezinárodních těles v kterých vystupuje s nejvýraznějšími postavami světové scény volné improvizace jakými jsou např. Thomas Lehn, Franz Hautzinger, Xavier Charles, Axel Dörner, Birgit Ulher a další.Víc na www.vrrrba.cz.

je bosenský básník, prozaik a překladatel, pracoval také jako knihovník Slovanské knihovny a vedoucí historického fondu Národní technické knihovny v Praze. Publikoval básnické sbírky Hidžra (2000) a Stalaktit (2019) a také sbírku povídek Jeden bílý den (2017) ad. Z češtiny přeložil nejrozsáhlejší výběr z tvorby Ivana Wernische nebo sbírky povídek Jana Balabána. Dále přeložil několik desítek odborných prací z kulturních dějin česko-jihoslovanských vztahů. Zároveň je jedním ze zakladatelů nakladatelství Samizdat.

žije v Dobroslavicích nedaleko Opavy. Je autorkou básnických sbírek Zámlky (Host, Brno 2006), Všechny tvoje smrti (Literární salon Terezy Riedlbauchové, Praha 2010), Živorodky (Perplex, Opava 2013), Žvýkání jader (Srdeční výdej, Brno 2015), Sen o třetí plíci (Protimluv, Ostrava 2018), Dny. Roky. A co víc? (Srdeční výdej, Brno 2021), Žena ve tvaru sklenice (Odeon, Praha 2023) a Našli jejího tátu viset na provaze v hospodě naproti (Klenov, 2026). Nominaci na Drážďanskou cenu lyriky obdržela Šťastná v roce 2012. Čtvrtá kniha poezie Žvýkání jader byla nominována na cenu Magnesia Litera v roce 2016. Cenu Jantar za literaturu získala autorka v roce 2019. Její básnické texty byly publikovány v angličtině němčině, polštině, slovenštině, portugalštině, rumunštině, řečtině, španělštině a hindštině.

narodil se na Vsetíně, literaturu vystudoval a doktorát získal na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě vyučuje českou literaturu a tvůrčí psaní. Básně a kritiky publikuje časopisecky od 90. let minulého století. Byl jedním z editorů ročenek Nejlepší české básně. Vydal šest básnických sbírek – Až dopiju, tak zaplatím (2003), Adresy (2010), Jak prázdné kolo, po ráfku (2014), Imrvére…. (2017), V krvavinách (2021), Pán Bůh se nejspíš musel narodit v Lužné (2024). Český rozhlas připravil k poslechu několik jeho povídek (Klavír, Zázrak na JIPce, Motorka ad.), jejichž soubor právě připravuje k vydání. Žije v Lužné.

je nakladatel, hudebník, básník i publicista. Po studiích na Filozofické fakultě Ostravské univerzity a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy působil jako novinář, v roce 2001–2002 byl redaktor volné rozhlasové tvorby Českeho rozhlasu Ostrava. Od roku 2002 až dosud je šéfredaktor revue Protimluv. Od počátku je rovněž dramaturg festivalu ProtimluvFest a řady dalších literárních večerů nejen v Ostravě, ale i v Praze, Olomouci nebo Brně. Texty publikoval v Protimluvu, Souvislostech, Textech a Tvaru.

Dětství a dospívání trávila v
Záblatí u Bohumína, nyní žije v
Ostravě. Vystudovala Českou literaturu na Slezské univerzitě v
Opavě. V roce 2021 jí vyšla
básnická sbírka Sochy z peřin v nakladatelství Protimluv.
Publikovala v časopisech Artikl,
Host, Glosolália, revue Prostor Protimluv, Weles, dále se její
básně objevily na webu
Nedělní chvilka poezie, revue Ravt a Ostravan. V současnosti studuje
na pedagogické fakultě a učí češtinu jako druhý jazyk na základní škole, vede školní časopis a také žákovskou radu.

je básnířka, překladatelka, prozaička a výtvarnice. Působila jako redaktorka časopisu Pobocza, spolu s manželem Peterem Kuharem organizuje literární festival „Stranou – evropští básníci naživo“ v Berouně, kde také žije. Vydala sbírky Pozdrav ze Sudet (2010), Její bolest (2012), Hořem (2014) a řadu překladových knih polské i slovinské literatury.

knižně debutoval sbírkou Ty záležitosti (Te sprawy, 1995), pak následovaly např. tyto: Prask – výběr básní v českém jazyce (2017), Bezgrunt (2019), Trasa progu – výběr básní z let 1995–2020 (2020), Druzgi (2021), Przeciwujęcia (2024), Chłodnie (2025) a Przyrost strąceń – výběr básní z let 2016–2024 (2026). Napsal také prozaické knihy Gdzieniegdzie (2017), Nigdzie indziej (2021) a Żywe mumie (2023). Je spoluautor scénáře filmu Wojaczek (1997) a redaktor knížky Zbytek krve – neznámé básně (Reszta krwi – wiersze nieznane), obsahující nepublikované verše Rafała Wojaczka, na jehož českém výboru Který nebyl (2012) se podílel jako autor doslovu. Jeho básně byly přeloženy do angličtiny, němčiny, slovenštiny, francouzštiny, slovinštiny a češtiny. Žije a pracuje v polském městě Mikołow.

narodil se ve Valašském Meziříčí. Ve studiích pak pokračoval na Slezské univerzitě v Opavě. Pracoval jako uklízeč, kuchař, učitel, překladatel. Byl redaktorem časopisu a nakladatelství Protimluv, kde vydal své sbírky Ruční práce, Příběhy písmen a Noc je na prodej. Nyní žije v Praze a živí se jako novinář. V roce 2022 mu v nakladatelství Adolescent vyšla zatím poslední básnická sbírka Střídavá péče.

První básně a povídky začal publikovat již v začátcích vysokoškolského studia – v ostravské revue Protimluv. Webový magazín Čmelák a svět publikoval jeho básně i koláže, nebo například brněnský Host v rubrice Hostinec pro mladé talenty. Zastoupen je v opavském periodiku Nové břehy, v Textech Pavla Kotrly, H_lauzích, Artiklu, A2 a dalších. Jeho básně jsou v almanachu české současné poezie Řezbáři stínů: almanach české poezie (Vladimír Stibor, 2016). Ve vlastním nákladu vydal sbírku Neděle a jiné myšlenky (2014). Básnický knižní debut Černý vesmírný popel (2019) mu vyšel u domovského nakladatelství Protimluv. V roce 2024 vydal ve spolupráci s typografem a grafikem Vladislavem Hrošem interaktivní básnickou bibliografii Být barbarem v polské zemi je vysoké umění.

je ostravskou autorkou publikující své texty mj. v časopisech Host a Protimluv a na několika internetových blozích. Jak její prvotina Ze života zvracím vzduch (2012), tak její druhá básnická sbírka Bezejmenný tok (2024) vyšly v nakladatelství Protimluv. Ve formátu pdf vydala také prózu Náhradní program (2022).

je pedagog, literární historik a literární kritik. Autor monografie mapující poezii Egona Bondyho Poezie jako mýtus, svědectví a hra (2007). Podílel se na dvoudílné publikaci Desátá léta v podobách kritiky 1 (2013 a 2015). Svou tvorbou je zastoupen v antologiích V srdci Černého pavouka (ed. Milan Kozelka, 2000) a Briketa (ed. Ivan Motýl, 2013). Občasně publikuje v časopisech Host, Protimluv a Tvar. Člen redakce revue Protimluv (zástupce šéfredaktora).

je básník a výtvarník žijící v Brně. Na konci devadesátých let byl členem redakční rady časopisu Psí víno, v letech 2005–2011 redaktorem literárního revue Weles a v letech 2011–2014 pak jeho šéfredaktorem. Knižně debutoval básnickou sbírkou Drkotání větví (1998), pokračoval nejen knihou Vrstevnice (2010) a v nakladatelství Protimluv mu vyšla sbírka Zimní srst (2021). V letech 2008 a 2012 byl nominován na Drážďanskou cenu lyriky. Z výtvarného hlediska se věnuje převážně grafice, a to linorytu.

český básník, narozený v Ostravě. Pracuje v Praze v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR jako literární historik se zaměřením na českou literaturu 20. a 21. století, zejména poezii. Toto téma také dříve vyučoval na českých univerzitách. Je autorem řady sbírek poezie (např. Obývací nepokoje, Měsíce, Vždycky se ty dveře zavíraly, Auta vjíždějí do lodí, Nikde není řečeno, Minout se přesně), za sbírku Darmata obdržel Státní cenu za literaturu, za sbírku Spatřil jsem svou tvář cenu Magnesia Litera. Knihy jeho básní vycházejí také v zahraničí (Anglie, Itálie, Německo, Polsko, Belgie, Egypt, Chorvatsko, Maďarsko a jinde), verše bývají zhudebňovány různými uskupeními. Píše krátké prózy (Jedna věta), sloupky, podpovídky, odstavce a jiné texty shrnuje kniha V závalu. Podílel se na řadě literárněhistorických prací, napsal knižní monografie o básnících Karlu Šiktancovi a Ivanu Wernischovi, jako editor připravil souborné dílo Jana Balabána nebo některé sbírky Ivana Martina Jirouse. Společně s Radovanem Lipusem je autorem scénáře k divadelnímu představení Průběžná O(s)trava krve. Spoluvydavatel časopisu Obrácená strana měsíce.

je básník a občasný publicista, povoláním právník. Narodil se ve Zlíně a studoval v Praze, život ale spojil s Ostravou, ke které se patrioticky staví také ve své knize S pamětí v zádech (2013). Panoramatem industriálního města a jeho zdevastované krajiny se inspiruje také jeho sbírka Prostory za prahem (2024). Autor se dále podílel na činnosti ostravské pobočky Společnosti Karla Teiga a v letech 1995–2005 Skupiny 1742. Pravidelně píše články pro revue Protimluv.

pochází z Frýdku-Místku. V letech 2012–2014 působil jako redaktor revue Weles, své básně a kritiky pak publikoval nejen zde, ale i v řadě dalších časopisů. Zároveň jsou jeho básně zastoupeny také v několika antologiích jako Briketa (2013) nebo v ekumenickém sborníku Hledání (2014) ad. Působí jako odborný asistent na Katedře české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Dosud vydal tři básnické knihy, naposledy Stupeň 8 (2024). Za knihu Délka života ve volné přírodě (2021) byl oceněn moravskoslezskou kulturní Cenou Jantar. Literárněkriticky se věnuje současné poezii, v Ostravě připravuje literární pořad Debuty.

žila do svých osmnácti let v Olomouci. Původně studovala filosofii a fyziku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, nakonec absolvovala v oboru klasické filologie. Od roku 1992 pracuje v Ústavu řeckých a latinských studií FF UK, v současnosti přednáší starou řeckou literaturu, náboženství a filosofii. Je autorkou dvanácti básnických sbírek, dosud poslední se jmenuje Jiný život. Wittgenstein (2023). Píše také povídky, romány a knihy pro děti. Za knižní rozhovor s filosofem Karlem Flossem Bůh vždycky zatřese stavbou (Praha 2011) obdržela Cenu Nadace českého literárního fondu; jako dosud první česky píšící autorce jí byla roku 2024 udělena Cena Karla Čapka českého PEN klubu. Její verše byly přeloženy do řady jazyků a zhudebnila je Monika Načeva. Na festivalu uvede svou novou knihu V těle je tma! vydanou na podzim v Protimluvu.

je básnířka, prozaička a novinářka. V 80. letech debutovala v samizdatových časopisech Pako a Vokno. Svou tvorbu dále publikovala v mnoha dalších časopisech jako Host a Tvar, kde byla v letech 2009–2022 byla redaktorkou. Knižně debutovala ve sborníku Zelené peří (1987), její vlastní prvotinou pak byla sbírka Říkají mi poezie (1987), jejím prvním prozaickým dílem byl román Dáma a švihadlo (2004). Od té doby vydala ještě několik básnických sbírek, próz i divadelní hru Neříkej to mámě (2011). V letošním roce autorce v nakladatelství Protimluv vyšla třídílná skladba Za každým světlem stín (2026).